VAŘENÍ PRO PEJSKA
Protože láska prochází žaludkem (tím psím obzvlášť) myslím si, že není na škodu něco dobrého pejskům uklohnit.
Pokud je váš pejsek filuta (který není, že) a z misky vybere jen maso, budete muset vše pomlít a promíchat na hustou (ne vodnatou) kaši. Každé jídlo doplňte syrovou zeleninou, jemně nastrouhanou, nebo mixovanou, může to být mrkev, kedluben, brokolice, salát, čínské zelí. Fantazii se meze nekladou, jen si musíme všimnout, jestli některá zelenina psíka nenadýmá. Občas můžete dát i špenát. Nebojte se ani ovoce, když si pes zvykne je to pro něj pochoutka. Vůbec se nerozpakujte ovoce přidat přímo do misky s masitým krmením, zase nastrouhat, banán rozmačkat, nespařovat, vybrat případné pecky. Tuk který by neměl v krmivu chybět, nemusí být jen olej, můžete prostřídat s máslem, sádlem či jiným živočišným tukem - asi 1 kávové lžičky na den. Výborný je pupalkový olej, hlavně když má pejsek problémy se srstí, nebo s kůží. Ten se dostane v lékárně,nebo na veterině a užívá se spíš jako lék, je i v kapslích. Můžete jím prospět i sobě.
Bezmasá jídla dáváme jen občas, jako zpestření, nebo jakousi nouzovku když jsme zapomněli nakoupit. Pes je přece jenom z větší části masožravec. Varuji před stálou vegetariánskou stravou. O krmení syrovým masem, které by bylo nejpřirozenější stravou pro psa se poraďte se svým veterinářem. Velmi tady záleží na původu masa, jeho uskladnění, případně veterinárním prověření. Já se toho v dnešní době trochu bojím, syrovým nekrmím, ale maso zbytečně dlouho nevařím. Občas můžeme koupit pejskovi nějaký smetanový krém pro děti, žervé, měkký sýr, nebo nařezat z tvrdého sýru špalíčky o délce a síle prstu, nechat ztvrdnout a to mají psi rádi na kousání. Sporné jsou pamlsky typu sušených jater, plic, dršťek - psi je mají v oblibě - strašně totiž smrdí, ale mohou na nich být i škodlivé plísně.
Pejskovi pochopitelně (stejně jako malým dětem ) chutná pikantní jídlo, ale pak do něj nedostaneme to co by měl normálně baštit - prostě se zmlsá. A takový malý mlsoun dovede páníčka pěkně potrápit i několikadenní hladovkou, kdy odmítá jídlo či granule pro něj vhodné. Takže se nenechejte ukecat chtivým pohledem svého miláčka a klidně si svůj řízek snězte s chutí sami (on by vám ze svého taky nedal). Jen si tak na sebe kroutíte bič a psovi kazíte žaludek a zkracujete život. Ještě jedno velké nebezpečí číhá na mlsné pejsky, protože svou dávku nesnědí, stále jim něco chybí, nemají pravidelnost v krmení a nejčastěji se snaží nějakou tu lahůdku si sami venku najít.
Takový pes se může velmi snadno otrávit. Znám několik takových smutných případů ve svém okolí. Hlídejte bedlivě své štěně na procházce, sebemenší náznak toho, že by chtěl cokoliv venku ze země zbaštit, hned potrestejte (s citem!).
Je dobré psa odmalička učit, že co je na zemi, to je pro něj tabu.
Ani doma mu to nedovolte, pamlsky dávejte jen z ruky. Zpočátku můžete na štěně nastražit i malé pastičky, a nějaký ten pamlsek někam pohodit a se štěnětem na vodítku kolem projít a podle jeho reakce, buď pokárat, nebo velmi pochválit a odměnit pamlskem, ale vždy jiným než tím cvičným a vždy z ruky.